Nejde se neusmívat

Proč je na všechny otázky zaručená odpověď "dej si čaj"?

Zářivky bzučí tak silně, až máš pocit, že jenom vibrace toho zvuku ti roztříští hlavu. A to ani nesvítí.

Podzim se mračí, vkrádá se do peřin, do průdušek, do záclon, do hlavy, do srdce. Plíživě, ani nepostřehneš, když zaťuká na dveře.

Ze všech koutů pokoje na tebe šeptá tma. Slunce pro dnešek rezignovalo na svět.

Ještě chvíli se snažíš v žaluziích vyčíst odpovědi. Pak to vzdáš a postavíš na vodu.

Pár lístků do konvičky. Přivoň si. Hm? Nejde se neusmívat!

Objímáš ji jako prsty milenky. Pálí víc, než bys dokázal snést.

Piješ tak dychtivě jako by to byly poslední kapky na světě.

Rty se koupou v teple. Svět se zmenšil do tvých dlaní. Nic není podstatnější.

Až ale vychladne voda a čaj vydá všechnu svou sílu... 

- prázdný šálek -